„Srovnáním výsledků měření a skenování bylo zjištěno, že změny u členů expedice jsou velmi variabilní. U mladších členů expedice docházelo ke zvyšování tělesné hmotnosti, zatímco u starších se tělesná hmotnost spíše snižovala,“ popsal jeden z výstupů výzkumník Dominik Černý z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Obrázek: Barevná mapa rozdílů mezi modely před a po expedici promítnutá na modelu. Zdroj: Archiv Ústav antropologie PřF MU.
Antropologové také zaznamenali, že u polárníků, kteří dle údajů v dotaznících vyplněných před expedicí dbají v běžném životě více na životní styl, na zdravou stravu a pravidelně sportují, došlo během expedice ke zvýšení tělesné hmotnosti, zatímco u ostatních se tělesná hmotnost spíše snižovala. Změny hmotnosti u polárníků se pohybovaly v rámci nižších jednotek kilogramů, úbytek váhy činil zhruba 1–2 kg, přírůstek váhy pak 3–5 kg s tím, že velmi záviselo na celkové hmotnosti konkrétních jedinců.
Z dat pořízených 3D skenery pak vyplývá, že tvarové změny se u osob, u kterých došlo k zvýšení tělesné hmotnosti, projevily v oblasti boků a hýždí, a to nezávisle na pohlaví. Naopak u osob, u nichž došlo ke snížení tělesné hmotnosti, došlo ke změnám v oblasti břicha. „Tyto výsledky jsou pravděpodobně způsobeny změnou ve stravě během pobytu na stanici a nemožností fyzické aktivity během transportu ze stanice a na ni,“ vysvětlil Černý.
Obrázek: Výsledný model jedné z poloh z fotogrametrické stanice s fotkami z kamer. Zdroj: Archiv Ústav antropologie PřF MU.
Hlavními výzkumnými úkoly antropologů bylo zjištění tělesných rozměrů členů expedice, porovnání jejich tělesných rozměrů s velikostními tabulkami oblečení a staršími studiemi české populace a zhodnocení změny tvaru těla – typu tělesné stavby před a po návratu z expedice.
Podrobnosti o výzkumu jsou k dispozici ZDE.
Na geomorfologický výzkum v terénu se letos zaměřily Katarína Adameková z Geografického ústavu a Ústavu geologických věd PřF MU a Lucia Kaplan Pastíriková z Geografického ústavu PřF MU. Foto: Petr Horký.
Biolog Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity během cesty z Antarktidy.
A.D.A.P.T. – antropologická databáze tělesných proporcí
Softwarová platforma A.D.A.P.T. poskytuje údaje až o 40 tělesných rozměrech a tělesném složení současné české populace. Srovnatelná aktuální data nebyla dosud ve stejné míře a formě k dispozici. Kromě výzkumných účelů je A.D.A.P.T. jedinečným zdrojem dat pro návrháře a výrobce ochranných pomůcek a všech výrobků určených pro lidské tělo. Databáze poskytuje reprezentativní vzorek stovek jedinců ze středoevropské populace ve věkovém rozmezí od 18 do 87 let, s variabilním tělesným složením a proporcemi (BMI od 16 do 41) a vyrovnaným zastoupením mužů i žen. A.D.A.P.T. obsahuje doplňující demografické údaje, detailní 3D modely postavy ve třech polohách, 3D modely obličeje a modely těla a podkožního tuku.
A.D.A.P.T. umožňuje svým uživatelům okamžitý přístup k nejnovějším datům o tělesných rozměrech a tvaru současné středoevropské populace, to vše bezplatně a prostřednictvím intuitivního webového prostředí. Platforma A.D.A.P.T. byla vyvinuta pro výrobce v oblasti automobilového průmyslu, sportovního vybavení, nábytku nebo ochranných pomůcek a všech dalších výrobků, které musejí pasovat na lidské tělo. Vedle naměřených tělesných rozměrů jsou součástí platformy také přesné 3D modely těl a obličejů zahrnutých lidí a modely jejich podkožního tuku. Přímo ve webovém prostředí platformy je tak možné doměřit další potřebné rozměry nebo porovnávat vytvářený design s tvarem těla. Celkem je součástí platformy reprezentativní vzorek více než 500 jedinců ze současné středoevropské populace.