Botanická zahrada PřF MU na Kotlářské v Brně od svého založení v roce 1922 trpí nedostatkem místa pro své sbírky rostlin. Proto zahradníci v průběhu stoleté historie zahrady postupně osazovali sbírkovými stromy a keři také areál celé fakulty. S výsadbami vznikla potřeba je evidovat. V průběhu let byla vytvořena celá řada map se zakreslenými technickými prvky a významnějšími dřevinami. Tyto mapy bylo nutné čas od času překreslovat, aby co nejvíce odpovídaly tehdejšímu stavu. Díky tomu se nám zachovala podoba zahrady z několika období její historie. Plánky se předělávaly především právě kvůli změnám výsadeb, cest a dalších prvků. Navíc mapy zprvu existovaly jen v jednom originále, až mnohem později bylo možné je kopírovat.
První digitalizovaná podoba mapy zahrnující i soupis dřevin vznikla v letech 2008-2011 v rámci studentské diplomové práce. Tato mapa už byla interaktivní. Propojovala mapový podklad s informacemi o dřevinách. Od té doby došlo přirozeně k řadě změn. Některé dřeviny byly vykáceny, jiné vysazeny. Časem tak vznikla potřeba tuto aktualizovat. Mezitím zastaraly použité technologie, a tak nešlo původní mapy jednoduše aktualizovat.
Potřebovali jsme vytvořit mapu areálu botanické zahrady propojenou se soupisem dřevin (databází) zahrnující i odkazy na podrobné popisy, zajímavosti a fotografie 45 nejdůležitějších druhů.
Naše Oddělení informačních a komunikačních technologií PřF nás s požadavky na vytvoření mapy nasměrovalo na tým Oddělení facility managementu z Univerzitního kampusu. Tito odborníci mají s tvorbou mapových aplikací a využití GIS v provozu MU dlouholeté zkušenosti. Od počátku s námi trpělivě diskutovali a analyzovali naše potřeby a požadavky. Jejich cílem bylo navrhnout takové technické řešení, které by bylo udržitelné, umožňovalo by pravidelnou aktualizaci dat ze strany zaměstnanců zahrady, a to i v terénu prostřednictvím mobilních nástrojů. Databázové řešení i použité technologie, se kterými vypomohl i Ústav výpočetní techniky, umožňují v budoucnu doplnění mapy o další data. Samozřejmostí je rovněž propojení aplikace s pasportními daty MU, kdy se např. případné stavební úpravy nebo změny dispozic v areálu automaticky promítnou po jejich zanesení do pasportu i do mapy botanické zahrady.
Na základě podrobných jednání jsme rozšířili záměr na celý areál Přírodovědecké fakulty na Kotlářské a hned si i připravili pracovní plán. V prvním kroku jsme rozdělili areál fakulty na 65 rostlinných skupin. Ty jsme vyčlenili na základě umístění, logické prostorové soudržnosti a geografického původu. Dodrželi jsme historické členění. Zároveň jsme sestavili počáteční soupis dřevin tak, aby vytvořil základ pro jejich aktualizovanou databázi.
V druhém kroku, na základě těchto podkladů, nám odborníci na GIS připravili online aplikaci s editovatelnou mapou areálu PřF a s připojenou výchozí databází dřevin. K této aplikaci jsme se následně připojovali online v terénu prostřednictvím tabletu a přímo na místě jsme zakreslovali jednotlivé dřeviny do mapy. Výsledkem je 1347 záznamů zahrnujících 694 taxonů dřevin a z toho 210 rodů a 502 druhů ze 77 čeledí.
Tato online aplikace je pro nás velmi důležitá. Umožňuje totiž snadnou úpravu mapy i databáze dřevin a uměleckých děl, a díky tomu budou zveřejněné informace vždy aktuální.
Budeme dle potřeby mazat vykácené dřeviny a dokreslovat nově vysazené. Botanické zahradě slouží mapa dřevin jako zdroj informací, jako cenný přehled o sbírce. V průběhu prací na GIS dřevin vznikla také mapová vrstva zachycující trvale umístěná umělecká díla, pamětní desky a významné stromy v celém areálu na Kotlářské.
Pojmenování aplikace MAZEL vzniklo spojením dvou slov – mapa a zeleň. Zatím jsou do aplikace zahrnuty jen dřeviny, ale do budoucna chceme mapu dále rozvíjet a doplnit informační vrstvu o plochy trávníků, skupiny trvalek a další vegetační prvky.
Líbilo by se nám, kdyby mapka obsahovala i informační vrstvu Geoparku s umístěním kamenů a jmenovek, a po rozkliknutí odkazu i textů a fotografií.
Aplikace MAZEL je umístěna na geoportálu Masarykovy univerzity.